Sebezabíjení

Vrhni se do hluboké tůně
pevně přivázán ke kameni,
když tvoje duše stůně
a nedočká se znamení
od nějaké vyšší moci,
když bohové všichni zklamou
a zradí tě jejich proroci,
když tvojí duši lidé zlámou.

Tvé plíce se vodou plní
jak se snažíš nabrat vzduch,
nad hlavou se ti hladina vlní
a v nose cítíš bahna puch,
chladne tvé tělo prokleté
v krvi deficit oxygenu
jako by kdosi volal: "Repete!"
během tvého závěrečného stenu.

Pár tichých veršů proneseme...
Nad tvým hrobem zapláče lidí pár,
kteří zapomenou a budou si užívat
jako by tě nikdy nepotkali.
Život je svinstvo, smrti zdar,
k čemu je slyšet krásný vítr vát,
když i on zmizí brzy v dáli
a jako na tebe i na něj zapomeneme...