čtrnáct
Dnes Havran zakrákal
a zmizel v dáli ve větvoví.
Silně a jen jednou.
Mávnul křídly,
vznesl se a létal.
Ten Havran zakrákal mi
havraní poselství:
Žij s Láskou a na první dobrou.
po zádech běhal mě mráz,
až mi zmrzly.
A já se sebe zeptal,
proč chceme všechno hned?
A když ne hned, tak za----- iHned...
A proč je nám to jedno?
Ten Havran nepřilétne zpátky,
aby nám to řek... .

Komentáře (0)