Potřebuji nový šat

Já nosím ozónový šat
nechávám ho vlát
nosívám ho rád
lidé mi ho přesto chtějí brát.

Chtějí si s ním hrát
lidé ze všech stád
začínaj mě srát
člověk není kamarád.

Nebudu vám lhát
nezůstanu věčně mlád
že se není čeho bát?
Já nemám na co si hrát!

Mám jen jeden šat
žádnej plnej sklad
čím dál větší smrad
těžko hledat klad.

Ze všech fádních fád
nejvíc mám strach z vlád
které zkurví každý stát
pro mě nic moc vklad.

Co víc můžu dát?
ať si ke mně chodí krást
pro sladký žvást
nechám se i zmást.

I když je mám rád
tohle neni pro mě mat
oni nechtěj ani pat
no..možná někdy snad.

Už se chystám navždy spát
stějně se jim musim smát
o lepším konci nechám já si zdát
prapor naděje nechám nadále vlát...
.........................................
........................................
.........................................
........................................