pohádka o genetickém inženýrství

Možná jenom touhou
možná chvílí dlouhou
vědec jako podnikatel
ten nemaká za pakatel.
Bez morálních hranic
jakékoli úcty
nepřestane ani za nic
z originálů se stávájí tucty.
Až si báječnou ženskou
vezme báječnej chlap
ona nebude děvkou
on nebude srab.
Ona sexy vždy a všude
krásný nohy skoro na zem
dlouhá chvíle s ní nebude
myslet opak byl bych blázen.
On se nikdy nezpotí
žádný strach a bolest
vždycky všechno pochopí
a odhalí každou lest.
On chce dceru,ona syna
proč ne rovnou oba?
debata už začíná
to zas bude doba.
Genetická informace
pozměnit jí můžem přeci
ať má velký silný ruce
na ty co maj blbý kecy.
Ohebnej jak proutek
rychlej jako střela
žádnej buran ani floutek
maminka by chtěla.
Středně velkou hnědovlásku
a zelený očička
tváře jako na obrázku
tatíčkova holčička.
Proti všemu imunní
otupělý smysly
voní, voní, nevoní
na tý Zemi zkyslý.
Co se děje?Nemám zdání
děti už se nerodí
vždyť rodičům na přání
v laborce je vyrobí.
Pokrok zas postoupil o krok
nová rasa klíčí
Matka Země je jen otrok
to nás všechny zničí.