Vzpomínka z vlásků
Vzpomínka z vlásků
Jsou v ní vlásky-můj první ustřižený pramínek.
Koukám na něj a zabloudím do vzpomínek...
Do časů dětství... dětských sukýnek.
Tam zrodil se mi v očích štěstí plamínek.
Můj svět byl jen dům a jeho okolí.
Potok před domem s řadou krásných statných vrb.
Doba kdy vzpomínky nebolí a človíček je šťastný,
protože máma je u něj i když bolí třeba jen zub.
Jak ráda bych se vrátila do bezstarostných časů.
Hladím ten pramínek vlasů ...
V duchu pohladím i ruku TÉ ,která jej ustřihla a schovala.
I TOMU , který jí tenkrát ve všem pomáhal.
Rodičové -jak málo Vás hladím,
vždyť ten čas tak rychle pádí.
Proč neříkám ,, M Á M VÁS R Á D A ,,
Proč neděkuji za to,že jsem nikdy nepoznala bídu citu.
Jakou zná každý ,kdo rodičovskou láskou strádá.
Dnes o tom jen píšu, snad brzy osmělím se a s něhou
řeknu Vám ,že jsem Vaší milující dcerou.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Zdravím, děvče s překrásným jménem i duší =) Děkuji za komentářík a (nikoliv proto) vzdávám hold... Veršíky jsou krásné... A je mi moc líto vaší jezevčice, je asi pravdou, že tohle pochopí jen ten, kdo tuto situaci zažil =(
20.04.2011 23:03:00 | kejtyyy
řekni jim to co nejdřív...vzpomínky na dětství jsou ty nejdůležitější...tvarují nás v dospělosti...o))
20.04.2011 21:09:00 | střelkyně1
Svůj prvý pramínek, já střežím si v krabičce zdobené...
ač slůvka někdy lidé si neřeknou, však v srdcích navždy pokvetou... jednou... donde na ně řada. ST!*** za upřímnost.
19.04.2011 20:32:00 | NikitaNikaT.
To je moc hezké vyznání a krásný vztah k rodičům... Já mám taky schované první vlásky svých dětí...
17.04.2011 19:31:00 | labuť
St. Protože mluvit o citech není pro každého snadné. Viz tvá báseň. Moc pěkná.
17.04.2011 17:59:00 | hatlapatla
kéž něco podobného napíše můj syn
až po letech svůj pramen vlasů vyloví
kéž ve verších mne takto osloví
a do toho mi zazpívá pár šumných meluzín...
17.04.2011 17:13:00 | šuměnka
...a já měl vlásky zlatavé stočené do prSTýnků
(ještě je mám schované:)
17.04.2011 00:34:00 | WAYWARD