Tři galaxie

Stará dáma



v šeru ošuntělé kavárny

sype cukr do kávy

zvolna míchá

schoulená do minulosti



rtěnka rozpitá stem vrásek

uniká do prostoru ubohou pitvorností klaunů

pod krempou klobouku z Paříže

leskem a patinou třicátých let



křehké kosti praskají ve švech

ošoupaného kabátku

živé oči tančí valčík v minulém století



ze všech koutů se plazí lítost

po špinavé podlaze

staré zanedbané kavárny









Mladá žena



ponořená v odvrácené straně

trudných myšlenek

srká bílé

pod drolící se maskarou

nad prvními vráskami



příliš těsný červený svetřík

pyšně nadmutý plnými ňadry

těžce vzdychá

do modravého dýmu nervózní cigarety



gelové nehty s veselými obrázky

vyťukávají vášnivé staccato zlomkům vteřin

na barovém pultu



naděje chřadne na oubytě

do beznaděje







Křehká dívenka





nevěřícně zírá do chladných očí

nevinně modrým pohledem

naráz zraněná



piercing v obočí se nervózně zachvívá

překvapen svou nevhodností



zaprášený stín dosáhl až na hladkou kůži

nestačil však dohnat vzdalující se záda

bujného mládí ve frajerských botách



drobné pěstičky

rozmazávají slzy dětským pohybem

a lítost se navykle plíží starým lokálem





tři galaxie zkřížily zorničky

v magickém porozumění

vesmíru žen