Nový den

Nový den problouzel se mi v dlaních,
jaků lůno byly mé ruce,
a se světlem dní jarních,
prudle rozbušilo se slabé srdce.

Kdyby už nebylo dalších dní,
a neotevíral se čas v další propasti.
Kdyby se hrála hymna poslední,
zasvětím život lidské slati.

Křídla má jako péřové polštáře,
letím vstříc posledním zítřkům,
vítrem si nechám hladit své tváře,
a svěřím tajemnství všem malým skřítkům.

Poslechni živote,ty dare nejsvětější.
Někdy stavil jsi mě dolatě,
ale teď ať se ti daří,
ať nestratíš své perutě.