Mlčení do ticha je někdy mnohem horší než křik, a člověk by se asi měl občas pořádně vykřičet, a vypustit z duše všechnu bolest.
Snad je už líp:-)))
13.11.2011 18:42:27 | Javavia
Mlčení do ticha je někdy mnohem horší než křiki, a člověk by se asi měl občas pořádně vykřičet, a vypustit z duše všechnu bolest.
Snad je už líp:-)))
13.11.2011 18:41:00 | Javavia
Mlčení do ticha a přitom velký křik,
maluje ve mně tázavý otazník...
07.05.2011 23:55:00 | Veselý Drak
... kdybych napsal dobrý moc , tak určitě lžu a jdu sám proti sobě . Takové básně ve kterých slova vycházejí z bolící duše a srdce by se neměly vůbec hodnotit .
To pouze sám Bůh může ty slova hodnotit .
Svá Slova svými Slovy ... Nevím , až mě to rozplakalo ,
je v tom tolik citu a bolesti a opravdu si myslím , že přes slova tak silné básně může ze tvé duše hovořit
pouze Láska a Bůh ... Jirka
07.05.2011 12:38:00 | kavec
..cigárová spása.....hmmm..
..to je....prostě pravda..nic víc a nic míň..
05.05.2011 22:49:00 | isisleo
Je mi podobně a je to k zlosti,
i když je to výstžné
tak raděj dosti skleslosti.
05.05.2011 09:53:00 | s.e.n
výkřik do ticha?Polibek hada,smuteční šat?Smutek ulož k ledu a směj se,ale jinak je to nádherné,nádherné...
03.05.2011 14:11:00 | Mates.21
nesmutni
usměj se maličko
venku jaro se vznáší
povznes se
polibek na líčko
radost
ti povětru přináším!
:-)
29.04.2011 17:21:00 | Sisinka
teď to neber jako zesměšňování tvé básně, jen mě napadlo na ty krční tepny toto:
hlava se mi točí
límec červená
snad mi v mozku
zuří demolice?
Ne, jen mi praskla krkavice
26.04.2011 14:39:00 | René Vulkán
Brázda je hluboká ,v ní je zavátý prách...
"Nemůžeme ovlivnit krásu naší tváře, ale můžeme ovlivnit její výraz. Nemáme kontrolu nad těžkými okamžiky života, ale můžeme si je ulehčit"
Drž se.
25.04.2011 22:05:00 | Danger
Teda to musela být hrůza! Nejmíň takovového stupně jako ta krása, s níž je tragédie popsána!
21.04.2011 16:32:00 | Špáďa
To jenom mlha háčkuje své stíny
noc smutně kráčí do nikam
než rosa zkropí kopretiny
smíchu ti džbánek namíchám
ST!
19.04.2011 22:23:00 | hašlerka
hlubinu smutnění
nezmění let ptáků barevných
slyším pláče smích
ve zdích,
když bloudí
a loudí poslední zbytek
něhy...
ST
19.04.2011 21:44:00 | Mbonita
Rozpáraným stehem krčních tepen
pulzuje vůně narcisových kmitů.
Na sukni opásané lemem
táhnou se chmury opuštěných citů.
krásnosmutné počtení! Moc dobře napsané
19.04.2011 20:43:00 | xoxoxo
Labuť, myslím si, že ten kdo umí mezi řádky chodit, kdo bránu k nim má otevřenou... pochopí a zamyslí se... proto není třebas dalších slůvek... krásné... ST!*** zamyšlenkové.
19.04.2011 20:01:00 | NikitaNikaT.
Nebudu rušit křik do ticha
jež barvitost básně umíchá:-).Nádhera Jani.
19.04.2011 13:16:00 | CULIKATÁ
Zdi kláštera jsou zchladlé po třeskuté zimě
A komnaty tak prázdné, bez příkras!
Však poutník dokázal by tělo k ohni přimět
A jiskry vykřesat, skrz spáru vzkřísit jas…
* * *
píšeš neskutečně..ale to se stále opakuju!
19.04.2011 11:26:00 | šuměnka