Teď

Vrtkavá kráska,
přes oči
páska
postačí.

Věř,
podej mi ruku.
Zvěř
v milionech pluků.

Hledá
štěstí,
strádá
copak to věstí?

Tak poslouchej básníři,
vyber slova věrná.
A ty dbej, malíři,
ať na tvé paletě převládá černá.

Proč?

Šílená doba
postihla nás.
Zas je klam ozdoba,
znovu a zas.

Ve tmě
světýlko
bliklo pro mě.
Malinko.

Jej stáda hledají,
a kabát ukryje,
potají,
schovám si je.

Štěstí je vrtkavé,
z kapsy mé klouže
já zas se stády:
z bláta do louže.