Tesklivá
Tesklivá
Anotace: životní peripetie...
snažím se tišit kovadlinu,
co do mých spánků denně buší.
Tvá slova sviští kolem uší.
Za zdí jsou slyšet duté rány,
rozbíjíš svůj vztek o varhany,
na kousky trháš almanachy.
Snad i ty kytky vadnou strachy.
Tiše se choulím ve svém světě,
vypíšu smutek na tapetě,
slzy se vpíjí mezi stránky.
Mé srdce chrání trezor banky.
Až venku dozní slovní bouře,
vylezu z ochranného moře,
odemknu zámky trezoru.
Pozveš mě k sobě nahoru ….
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Básník tvůj milý nebude,
ale zřejmě tě miluje,
i když má sklony jiné
úsměvem tvým on zjihne.
05.05.2011 18:37:00 | s.e.n
i slané moře může vyschnout
když teplý úsměv se rozkvete...
Krásná smutná písmenka,držím palečky ať je líp.
22.04.2011 07:18:00 | Danger
Asi toho hodně zkusíš
trpělivost a pochopení
andělské míti musíš!
PS: Třicet let jsem ženu vychovával k obrazu svému,
za třicet let jsem zjistil, že jsem převychován!
20.04.2011 22:44:00 | Zasr. romantik
těžko, přetěžko je dotknout se srdce, ukrytého v trezoru, a vůbec již je nelze odnést...
***
Jiří
20.04.2011 09:19:00 | j.c.
od vzteku chodím raděj dál
i já mám světy z klidu snové
tam nebe zvláštně karmínové
krajinu, jak by vysochal...
od vzteku létám raděj pryč
do kouzelného svatostánku
kam do klidu si projdeš branku
a netřeba Ti žádný klíč...
20.04.2011 08:48:00 | šuměnka
Nechtěla jsem hodnotit... protože básenka je pro mě příliš srdečně bolavá... Napsané tak, jak to citíš... a já v ní nacházím pro sebe drobky, střípky, z nichž skládám si smutnou mozaiku.
20.04.2011 08:32:00 | NikitaNikaT.