Krb domova

Co je domov? Místo kde, krb pálí, místo kde se lidi mají rádi? Tohle místo krásné znám, ve svých snech ho potkávám. Však po noci přijde den a probudím se jen s tím popelem. Popelem co zůstal v krbu, s tím co já tu žiju. Popel je má rodina, kterou tiše proklínám. Však ona proklela mě hladce, hlasitě a ve vší kráse. To co v srdci bylo, kde si se tam uzavřelo. Kolem kámen jen, co dusí oheň v něm. Oheň co rád by plál, však vodou hašen stále dál. Co se stalo s ohněm v krbu? Co, že zbyl tu jen popel v šeru. Popel, který nehřeje, popel co všechno zabije. Přijde vítr, zafouká.... ten tu popel rozfouká. Co pak, co se stane? Začne oheň plát? Nebo vítr ustane a popel dopadne. Dále ležet bude, vše kolem dusit bude!