Bublifuk...
Bublifuk...
Anotace: pro jednu slečnu, k obrázku...
počkat na pořádný vítr a nechat jej odletět,
někam hodně daleko, hlavně co nejdál ode mne.
Můžu ti slíbit jednu věc, už neuslyším mé slova prosebné.
Už nebudu dál týrat tvé srdce,
je načase utnout to prudce.
Proto v rukou bublifuk... a já do něj foukám...
Odlétá můj svět... V lepší zítřky doufám...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Co bublinka, to přání. . . . co se nevyplní.
To znám a je mi z té vzpomínky do pláče :-(
Kéž by to uměl někdo pochopit jako ty.
25.04.2011 18:31:00 | Viktorie Zvalová
duhově průhledně křehká je láska
24.04.2011 23:25:00 | Lilien
Andílku, napsat, že mám z Tebe radost, není zcela na místě... ovšem, nemohu nenapsat, že nemám jistý pocit pokoje... že přestaneš týrat sama sebe, to milující srdíčko, že necháš dušičku volně dýchat, protože jsi človíček, který touží po lásce a štěstí a nynní má sílu a ví, že je potřeba přát to aj druhým... nechat odejít a neklesat níže, než je zapotřebí. Mám Tě moc ráda. Krásné nadcházející Velikonoce, broučku. ST!*** mi proto v temto případku přinde dost málo.
24.04.2011 21:04:00 | NikitaNikaT.
Moc hezké, svět je jako jedna velká mýdlová bublina ale bude to sranda až praskne.
24.04.2011 20:41:00 | carodejka