Nic

proste jen tak v zápalu boje o nic
s ničím a pro nic

potácíš se na hraně mé vlastní fantasie
a stojíš tam tak tiše

postupně se propadáš do noci
ne, jsi stále v její moci

proč, ptám se Tě proč jsi tu
zůstal jsi kvůli mně?
ne, je to jen přetvářka citu
když hledíš na mě

copak neumíš mluvit, nemáš hlas
ne tím to není, není cas

není čas na nic a už se smraka
proč se v mé hlavě šeří jako před deštěm
proč sedí vedle mě straka
proč ukazuješ na mě svým prstem

noc černočerná halí tvou tvář, kdo jsi?
šepot halí Tvůj hlas, ptám se živ jsi?

hloubka pohledu utápí můj zrak
nevím, právě přeletěl přes něj mrak
schoval slunce v tvém pohledu
copak zas ptáš se zda to dovedu?

nic, ženu se pro nic za ničim
není tu nic, nikdo, tma, noc, je šero
kde jsi?

sbohem