Z malého velkým

Slabá útěcha
nemá tolik síly
jako pevná hrdost,
která s hlavou
vztyčené cti
dívá se zeširoka
do očí planet,
známých i neznámých,
zrak se rozšiřuje
v úžasu nad tichým
vesmírem, kde velikost
postrádá parametry
lidského přemýšlení
a kde lámat si hlavu
nad velkým je možná
stejně zbytečně
jako nimrat se
v maličkostech...


Z malého velkým
u lidí lze,
když ještě rostou,
a brána dospělosti
ještě nezavřela dveře,
ovšem z velkého malým,
to už je horší,
i když minimalizovat
je možné spíše ve světě
virtuality...

Každopádně
malé i velké Činy
u velkých i malých lidí
mají vždy stejnou váhu...