POPEL A STŘEP

Psychoanalýza mojí mysly
dávají mi léky
pod skalpelem
rozložen a atomy a molekuly
vypolstrovaná krychle a krysy
co dávají mi elektrické šoky
můj život je popelem
i poslední jiskry v něm pohasnuly

ty světélka naděje
ty stébla trávy
když tonoucí se chytá
na druhé straně,prý krásně je
jako vůně čerstvé kávy
když semeleš zrnka sytá

a čerstvý chléb
namazaný pravím máslem
žádné náhražky a margaríny
co schází jim jediná molekula
a byl by to plast!

můj život je střep
rozbité zrcadlo z temnou minulostí

a spáleniště pohaslé
kde už nehoří
ale jen doutnají ohořelé sny

hasiči přijeli pozdě
spadl chrám mého mládí
a slané slzy to neuhasily

ten požár v srdci
a plameny hořeli tak jasně
když hřály všechny v okolí
ale mě.......už dlouho ne!