PoLoPsyChoticKá....

Slova...
Pst!
Došla...
Tak ticho?

Ubýjí...
Žár v mojí krvi...
Svíjím se,
a toužím...

Po dalším ohni,
z tvojí cigarety...
A jak poprvé,
pálí mě ta nejistota až do krve....

Gramofon,
zestárl...
A vrásky,
se nenosí...

Tak lásko,
odhoď tu pistoli....

Dýcháme Toluen,
a mír v nás nastolen....
Zítra jen kouř dlouhej,
jeden joint pouhej...

Jsme pořád jen malý děti,
co tápou ve změti...
Vět,
co pro dospělý znamená svět...

A sliby, ty už se nenosí,
jednou se tě to zabít pokusí...
Sám tápeš...
ale vím, že mě chápeš...

Když ne ty...
Tak kdo jiný by měl?!

A miluji tě,
proto, že mě držíš za vlasy....
Když pluji moc blízko dna,
bojím se, a ty se mnou...

Můj rytíři,
dýmový....
A láska? Je saň...
A až jí naseru, tak shořím....

V tom jejím plameni,
ach, snad je to znamení....

Pst!
Tak potichu...
Seber ty střepy...
a uschovej je v dlani....

Vždyť nosí,
štěstí...