flamenco smrti
flamenco smrti
s nádech blížící se smrti
dívky tančí prapodivné flamenco
ve střepech vlastní netečnosti
vzdálené tváře přátel
odcházejí do věčnosti
prý dvacet jedna gramů
věřím
ve spásu a odpuštění
cítím závan
ve spirále, pomalu
s rozvážnými kroky
stoupajíc po žebříku utkaného z pavoučích nití
do tmy zazáří nová hvězda
střep bolesti
co tetuje do srdcí bližních
nesmazatelný vzkaz
je poselstvím o lidskosti
na který můžeme být právem hrdí
nový potok ze slaných slz
má už předem své jméno
a zrnko po zrnku
pluje dál
za hranice všednosti
*
sbohem
...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
silná báseň; své smrti se nebojím, nemám co ztratit... bojím se jen, že to bude bolet
05.06.2011 10:30:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Já se bojím jen toho, že přijde nevhod :-P
28.04.2011 22:47:00 | Chancer
můj život má pro mě smysl....jen abych tu byla pto ty, které mám ráda..abych je chránila...abych se s nimi smála....abych .....cokoliv...má smysl když nejsem zbytečná....až k této hranici sahá můj ne strach ze smrti...
*****************
a co Ty tam tak temně filosofuješ v Cadizu, ha?? HA??? Slezte z toho lustru Donalde...:))) a nohama pevně na zem :)))prďolo si načepuj pivo a bude :)
28.04.2011 15:11:00 | Noc17
chtěla sem napsat že víc se bojím cizí smrti.. jako Marek ale od té doby co mám Elišku se už zase bojím tý svý taky..
27.04.2011 21:07:00 | hanele m.
své smrti se nebojím
protože vím
jakou má tvář
už jsem s ní hovořila...
a řekla
abych prý ještě žila...
27.04.2011 19:04:00 | Mbonita
Nevím zda smrti se mám hodně bát
zda na ni ještě myslet musím
až nahlédne mi holka pod kabát
budu ji prosit štěstí zkusím...
27.04.2011 16:54:00 | carodejka
První báseň, co jsem zde četla.
Líbí se mi to.
Možná máš chybu ve druhém řádku, anebo jsem to jenom nepochopila.
27.04.2011 15:33:00 | inhalium
kdesi jsem četla pojednání
že všechny další strachy
vychází jen z toho jediného
tudíž, dojde-li člověk k vyrovnání
a přestane být i před smrtí plachý
tak teprv rozvine si ku svým krokům běhoun...
27.04.2011 15:30:00 | šuměnka