Sopel:-))))
Sopel:-))))
Jako sopel vystřelený kýchnutím
rozmnělněný v kapičky vlhkosti
rozlévá se tělem vztek
kvůli lidské blbosti
do tváře vtírá se brek.
A nevíš jak s tím naložit
Snad se tím pláčem unavit
prostě to nějak přežít.
Mlčky rozkousané rety mluví
vlastní temně bolavou krví.
Cítíš z neznámého strach
tak živě teď
kde je té bolesti práh
uleť,uleť!!
Pak najednou to odezní
vzpomínku ukrýváš
pod mozaiku všedních dní
ale úzkostně doufáš
že strach se už nevrátí.
rozmnělněný v kapičky vlhkosti
rozlévá se tělem vztek
kvůli lidské blbosti
do tváře vtírá se brek.
A nevíš jak s tím naložit
Snad se tím pláčem unavit
prostě to nějak přežít.
Mlčky rozkousané rety mluví
vlastní temně bolavou krví.
Cítíš z neznámého strach
tak živě teď
kde je té bolesti práh
uleť,uleť!!
Pak najednou to odezní
vzpomínku ukrýváš
pod mozaiku všedních dní
ale úzkostně doufáš
že strach se už nevrátí.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
nad názvem jsem se pousmála, pak číst chtěla jsem přestat, ale nedalo mi to a já pokračovala.Úsměv smutek vystřídal ze zoufání.....ST***
30.04.2011 08:02:00 | Tamara
Tvé dílko se skvěle povedlo... myslím, že není třebas dalších slůvek, neb každý si v tem zcela jistě nande... kus sebe. ST!***
29.04.2011 21:17:00 | NikitaNikaT.
Píšeš o životě a lidech... Přiznávám, že představa po přečtení prvních dvou řádků, budila spíš odpor k pokračování ve čtení, ale překonala jsem se a jsem ráda. :-)
29.04.2011 17:14:00 | labuť