Zapálené přání

Když sedmnáctého srpna toho léta,
vypouštěla papírové přání.
Neměla tušení,že ta jediná věta,
dvě slova pouhá se někdy splní.

Byl pátek,noc chladná černá,
padaly hvězdy,komety.
Svému přání byla věrná,
dokud nezhaslo uprostřed tmy.

Usínala s směvem na rtech,
splnění přání se nebála.
Pro pověry měla jen posměch,
ale ten večer se upsala.

Uplynul den a několik minut,
kouzlo přání našlo si průběh.
Do koloběhu času zasáhl osud
a tím začal i jeden příběh...