Na skotské svatbě

Nevěsta byla krásná
jako divoženka
s korunkou z břečťanu
lesní víla
s havraními vlasy
a ženich v kiltu
zářil štěstím

Pršelo darem od bohů
vymodlená bouře
v rozesmátém průvodu
bubny zněly s píšťalami
svatebčanům do kroku

Pršelo z nebe z očí mých
opuštěné srdce
pláče štěstím za ty dva
vílu s mužem
léta nespoutaným

Navždy spolu
navždy věrní
před bohy
ve spirále času
ztrácí se věnce z břečťanu

Ztrácí se smutek
ve džbánu vína
v řadě kroků na andro
sukně i kilty rozevláté
ruce v tanci
jedna vedle druhé
až do půlnoci
do zapomnění...

Ráno vstaneš a uvidíš
už nejsi sám
teď už jsi její
ano ano ano
veris dulcis
mon ami