Pro mého kamaráda

Někdy se nic nedaří a srdce nás pak bolí.
Jako domek z karet, sny se prostě hroutí.

Jako bys stále padal. Nemaje záchranné lano.
Jako bys už nevěřil a dopadl až na dno.

Chtěl bys vrátit čas. Být zase trochu šťastný.
Chtěl bys ji líbat zas…je mi to vážně jasný.

Však střep do srdce bodl. Kdo to jen tušit mohl?
Konec že přijde brzy.. Všechny nás to moc mrzí.

Jsi smutný
Nic Tě nebaví
V hlavě Ti hučí
Život je zkrvený.

Nejsi sám, tak mysli na to!
Sice Tě málo znám,
ale už teď vím, že jsi prostě zlato.

Honzí, páprdo, bojuj, postav se bolesti.
Zavři dveře jménem Klára. Vždyť úsměv z tváře Ti vzala…

Posílám Ti odejmutí a utírám skryté slzy.
Zas bude dobře, zas budeš šťastný brzy.

Vážně jsi moc fajn,
proto jsem ráda, že Tě znám...