Mé babičce

Mámo, mojí mámy...
Tvůj obličej plný vrásek je mi tak známý.
Denně Tě vídám a Ty stárneš mi před očima.
Víš, je mi to mnohdy líto,
ale urážkami se pozdrav nezačíná.
Jsi plná zloby k okolnímu světu
a ani jednou si mi neřekla kladnou větu.
Že prý jsem coura a stala jsem se běhnou.
Bylo mi 16 a byla jsem téměř holkou nepolíbenou.
Ale hlavně, že sis vybíjela na všech kolem svůj vztek.
Závist a zklamání ze života z Tebe jenom tek!
Dnes už tohle nepoužíváš.
Jen že se můj táta kurví mojí mamce.
Přeješ si jejich rozvod a pomlouváš po každé stránce.
Vymýšlíš si a i kdyby to pravda byla,
může Ti to být jedno,moje milá !
Nemáš úctu k sobě, svojí dceři ani synovi.
Všem hážeš jedovatá slova pod nohy
a všem ukazuješ, jak dovedeš být v 80 krutá.
Je vidět, že pekelná síra Ti chutná.
Doufám, že Tě peklo vezme za dítě svoje
a pevně Tě pohltí.
Tys neměla být matkou, ale žít svůj život bez dětí!