Cesta rozkvetlou Prahou

Ta cesta rozkvetlou noční Prahou
byl vlastně jen rituál Loučení
zlodějů co kradmo kradli chvíli drahou
jen rituál květů a stromů mlčení

pak však kdosi dvéře zavřel za mnou
vesmír i tep v tu chvíli ztuh
i tulipány jednou přece zvadnou
v torza jak nakreslená z černých tuh

o smrti snů dnes snili snivci
co loví básně marně ve větvích
a vinnu svou zas smyli smilci
hledajíc marně svůj první hřích

mé prsty voní Tvými vlasy drahá
jak kokain lačně vdechnu je
pak zlostně pozřu naše srdce nahá
řízně i s krutostí co v dechu je.