jen tak

jen tak
ťukat prsty do klávesnice
svého osobního počítače
svého stroje
své další možnosti
svého druhého třetího čtvrtého já
které každý okamžik
nějak složitě spočítá
aby pak byl převeden do něčeho
čemu se dá aspoň trochu věřit
třeba skutečnosti
která je skutečnější něž skutečnost

jen tak
dívat se kolem sebe
dívat se blízko i daleko
dívat se za roh
třeba stokrát za sebou
dívat se za dva rohy
zpomaleně zrychleně
na přeskáčku pozpátku
abych viděl mnohem víc
než jsem schopen vidět

jen tak
sledovat celý svět
slátaný z množství informací
množina která se neustále zvětšuje
slátanina na druhou třetí čtvrtou
nafukuje své hranice do nepředstavitelného pche
v pohodlí své místnosti
své trapné lokality
páchnoucí přílišnou soukromostí
bez bůh ví jakých ctností
žít si svůj život
plný informovanosti
plný po okraj stále většího nic

a k tomu všemu jen tak
čekat
těšit se
ťukat prsty
do klávesnice
do desky svého stolu
do omítky starého domu na návsi
bezejmenné vesnice
bez rozmyslu
smyslu
s potěšením
že něco přijde
něco se stane
něco co dává smysl
jen tak
jakoby nic
tvářit se
že ale vůbec
jen tak
nevisím ve vzduchu