Bajka o tygrovi, který se stal antilopou

V džungli mezi tygry mladý
Ustrnul se danou věcí
Že netrpí nikdo hlady
I když masa neurve si

On co lovec kořist klátí
Život bere, by svůj choval
A co sloni boubelatí
Které jen les vykrmoval?

Zda je nutno život brát
Když je kolem jídla kopa
Když se dá i tráva žrát
Jak to dělá antilopa

Přednesl tak ten svůj nápad
Mezi svými druhy
Nechtěli jej ale chápat
Maso chcou ti s pruhy

„Že se dá i bez kořisti
Všem nám tedy dokaž brachu“
On na to kýv, že to zjistí
Trávě přijde na chuť

A tak dlouho pastvou strádal
Žaludek mu tížila
Role, kterou sám si zadal
Už ho skoro zabila

Jako dravec zrozen přeci
Býlí se mu stále hnusí
Pást se tygr nezvykne si
Antilopou se stát musí

A tak začal žít jak ony
Ve stádě se zbavil pruhů
I všech darů od přírody
Pastva šla mu náhle k duhu

Pak se vydal mezi tygry
Aby ho teď uznali
Dřív než vyslechnout jej stihli
Jak kořist ho sežrali.