Loď vzpomínek

Kotva se otírá
o dno moře.
Vítr mě ovívá,
však jsem oděna jen spoře.

Dívám se v dál,
chci zahlédnout budoucnost.
Však jsem nucena stát
a neopustit přítomnost.

Vězní mě,
na téhle lodi.
Lodi plné vzpomínek.

Okolo je pouze moře,
na obzoru žádná loď.
Mám-li přirovnat to,
tak jedině k tortuře.