Tvář jako lež

Dáváš mi víc
než jenom sebe.
Ty jsi však líc
já rub, který zebe.

Chtěl bys mě mít
jak mě pánbů stvořil.
Bez líčení být
mám strach –
že svět by se zbořil.

Refrén:
Říkáš mi – pro lásku
tvář jako z obrázku
nemusíš vážně chtít –
já toužím všechno smýt!

Nemám rád přetvářku,
nesnáším porážku!
Mám rád, co je tvoje
a nechci tyhle boje!

Jen krásu přírodní
ty prostě uznáváš.
Říkáš to hodně dní,
zatím však prohráváš.

Na rty si rtěnku dám,
mascaro na řasy.
Skvělý pudr mám,
žádný strach –
změním se ti do krásy.

Refrén:
Říkáš mi – pro lásku
tvář jako z obrázku
nemusíš vážně chtít –
já toužím všechno smýt!

Nemám rád přetvářku,
nesnáším porážku!
Mám rád, co je tvoje
a nechci tyhle boje!

Mám prý tvář jako lež!
Já říkám, tak si běž!
Zamíchals´osudím,
kdo tohle rozsoudí?
Kdo tohle rozsoudí…