Jako z drátů

Probouzí mě píseň
Větrolamů mé vůle
Probouzí mě tíseň
Přilepená k smůle
Stromů
A k tomu
Se sloučím
V bodě zlomu
Do atomů
Dejme tomu

Probouzí mě štěkot
Vlastního svědomí
Cítím jej že je pod
Lékařskými nástroji
Ty ho krájí
Aby nalezli
Co tají
Celé ho
Rozpitvají
Nic nepoznají

Probouzí mě pocit prázdna
V molekulách letokruhů času
V cibulích chorého blázna
Ve vlnění rozfoukaných klasů
Pořád tápu
Neboť mapu
Která právě
Přibývá tu
Pletu z veršů
Jako z drátů.