Černá múza

Svět bez vášně a bez emocí,
ztrácí city v chladné noci.
Tu přichází krásná múza,
ustupuje děs a hrůza,
odvaha v ní neumírá,
v rukou černé housle svírá
pak melodie žhavá náhle
prostoupila pouští táhle.

Mysl čistá v život věří,
každou notu s něhou měří,
jak smyčec vábí struny chladné,
led pod tóny houslí vadne.

Prolomí mlčení věků,
vypustí-li žhnoucí řeku.
Probudí tvé srdce spící,
Lásku, duši nemající.

Tak žhavý oheň zaset byl,
vášeň světu navždy vryl,
múza rozdala se světu,
nádhernému hudby květu