Olověný sen o létání
Vylil jsem z olova anděla
Šedivá náhoda úžasu
Nevěděl, co ale znamená
Ten symbol schovaný za krásu
Stříbrným řetízkem spoutaná
Figurka anděla tíží
Snad proto, aby mi šeptala
Do snů, když oči se klíží
V těch chvílích ten anděl ožívá
Promlouvá ke mě a pláče
Že řetěz pohřbil jej za živa
Přitom by létal jak ptáče
V polosnu strhnu jej z krku
Tvrdá zem- stanice příští
Olovo těžší je brku
Anděl se na kusy tříští.
Přečteno 538x
Tipy 16
Poslední tipující: tato22, zvířenka, TetaKazi, Jiparo, Maryje..., Psavec, labuť, la loba, jitka.svobodova, CULIKATÁ, ...
Komentáře (1)
Komentujících (1)