Bolest a skon

Pokoj kouřem a tmou zahalen,
smrtelný chlad se vzduchem šíří.
Odporný puch se vzduchem line,
zvratky na zemi nezdravě bublají.

Stěny holé a plísní pokryté,
strop mokrými kruhy poničen.
Věru nikdo by tam nechtěl být,
přec ta místnost prázdná není.

Nechutná osoba uprostřed sedíce,
nevábný pohled to věru jest.
Rukou levou cigáro svíraje,
pravá ruka levnou vodku drží.

Žena,
touha,
zrada,
chlast,
nemoc,
brzký skon.

Padesátník na židli sedí a přemýšlí tu,
však chlast mu již mysl potemnil.
Smysl žití už nenachází,
myšlenkami se smrtí si pohrává.

Bolesti a strasti života ho dostali na kolena,
nicota a prázdnota ho nezadržitelně pohlcují.
Do toho ještě únava se o své slovo přihlásila,
Jak strastiplná scenérie letního dne se odehrává.

Hlava na stůl padá,
láhev vodky se tříští,
cigareta zapaluje stoh papírů,
konec zmařeného života se blíží.