Sen

Dneska v noci se mi zdál sen.
Byls v něm ty
mé srdce rozbušené
pocity rozpolcené..
Potkals mě v metru
a řekl vystup se mnou ven
A i když jsem věděla,
že zůstat mám a nechat tě jít..
zvedla jsem se.
Nevěděla jsem, zda sním nebo ne.
Byls tam.
Držels můj obličej ve svých dlaních..
díval ses mi do očí.
Chtěla jsem at mě pustíš
abych mohla utýct pryč,
ale tys to neudělal.
Dál ses díval do mých očí
a já se rozplakala.
Slzy stékaly po tvářích.
Políbils mne.
A řekl, že tě to mrzí.
že jsme jako oheň a led.
Každý jiný.
řekls že mám zůstat taková jaká jsem.
dál držels můj obličej v dlaních,
já brečela..a nebyla schopná slov.
dokud nepřijelo další metro.
Já nastoupila.
Myšlenky v hlavě jak roj včel..
Najednou zazvonil telefon.
Mám si prý vzít prášky..
A já zjistila..že to byl jen sen...
Tak skutečně neskutečný..