Pro toho co z nepochopitelných důvodů do srdce se vryl...

Tak zas padám
padám
padám
do prachovýho peří,
ty se usmíváš
já lítám
lítám
lítám
v oblaku tvý vůně,
a svý bezvládí,
jemně hladí kapradí,
chlad jezer,
prosím,naději mi neber,
nech mě snít,
že na konci duhy něco je,
chci dál psát svý eseje.

Mám po tobě hlad
a chci tě hladit,
ty máš mě jen rád,
a já ti chtěla patřit.
Tobě to nevadí,
jezera vyschla,
zvadlo kapradí,
tak zas padám
padám
padám
ze slunečních lučin
a ty jsi zticha
ze svých příčin.