Tornádo vzpomínek I.

Tornádo vzpomínek bourá mi současnost
utíkám dnem a chci se vrátit.
Dnešní i zítřejší dlouhý běh zkrátit.

Jak běželo se tenkrát lehce,
když mi bylo osmnáct…
Teď do kroku se tolik nechce,
ráda jsem, že přežívám tak akorát.

Minulost:
V pondělí po práci nikam si nespěchat,
Líčit se a foukat si pro zábavu vlasy,
Sníst rohlík a jít s partou na zápasy.

Úterý s kámoškou procházkou obchůdky,
dát si kávu a zajít do hospůdky.

Ve středu zdřímnu si a válím boky,
kámoš mi zavolá, jdem na dva moky.

Čtvrtek nemám jasnou dráhu,
a tak si procházím jen tak Prahu.

V pátek jezdívám na chalupu
žádný spěch, v klidu, bez kalupu.

Víkendové akce vždycky si pěkné užívám
Návštěvy, oslavy, diskotéky – zas a znovu ožívám.