Krypta s dívkami

Povinnosti nevinností,
plní muži v převlecích
s plnou náručí lásky
k mumifikovaným dívkám.

Ach, ty ruce,
vypadají jako živé,
a tváře, panensky bílé,
tak nádherné a bez
posmrtné ztuhlosti,
až jde ze smrti respekt.

Pánové hladí dívky
po vlasech,
sčesaných do hadích účesů,
přemýšlí, zda naposledy
políbit ty červené rty,
tak svůdné, přesto bez života.

Mučeni pohledem,
který opětují
zavřená víčka
děvčat-mumií,
naklání se k tvářím
a v představě, že jenom spí,
dotknou se ústy těch
nebránících se rtů.

Odchází pozdě v noci,
z této krypty,
kde svíčky hoří
kolem položených děvčat,
které zemřely mladičké.

A mládí na nich zůstává,
i když život,
ten už v nich není...