Černobílá

Postavil jsem tě z dominových kostek,
jsi moje černobílá.
Když se země nenakloní
zlíbám tvoji voňavou kůži,
samet,plody jabloní.

Možná mi zase zmizíš,jako vloni,
zameteš stopy ať tě nehledám.
Necháš mě čekat,
Necháš mě spát samotnýho.
Na památku tvý zippo,
jednu napsanou větu,
že je ti to líto.

Zválenou postel,
na který jsem si tě vzal,
tvůj noční výkřik
vpitej do malby.

Třeba jsi nám jen šla koupit snídani,
čekám ve studený posteli že se vrátíš,
mám tě napsanou v čáře na dlani.