Ty jenž jsi mladý

V kulisách mládí, rozproudíš krev
se sklenkou vína si tykáš, ona tě svádí
z matčiných úst jen rozpoznáš řev
bez kotev

Mozek máš slepý, oči pod víčky
nešvary večerní rodiče slepí
obuješ beztrestné střevíčky
venku u lavičky

Ty jenž si mladý, růžové brýle
prozatím neskonáš sám a hlady
však neboj se přijde tvá chvíle
a ty budeš kvílet

Važ si svých rodičů, dokud je máš
jiní to štěstí nemají
a až se z toho vynadáváš
z bezstarosti tě navždy odpoutají

pak nohy tvé se ti rozhoupají.. potají