...zamyšlená*
Jak dveře do duše
dokořán otevřené
na bedrech
neseš si
svůj kříž
Oči jak skelná lavina
v noci i ve dne
ač vina
nebo nevina
hladinu povědomí
prudce zvedne
schoulena
za pomyslnou mříž
Zadumaně čekám
čtu z příběhu
tvých řas
V odrazu hladiny
štěstí i smutek
já smekám
v obraz jedinný
a bez příkras
Kdy neumím
pozvednout to břímě
jak balvan
roztříštěný o skálu
chci se drolit
v zrnka písku
by teple hladila
tě v pří boji
Zkus zapomenout
v objímání
v života málu
Jsme roztíráni
jak zrnka soli
v ráně z milosti
A přes to
přes všechno
svým prostíráním
sebe sama
patřím ti
ve své celosti
Přečteno 359x
Tipy 18
Poslední tipující: Eči, Juan Francesco de Faro, el viento, labuť, Psavec, Mbonita, Květka Š., Bambulka, Skalsky Pavel, CULIKATÁ, ...

Komentáře (4)

Komentujících (4)