Zahrado pokory
Zahrado pokory
Anotace: ........
na Tři Krále
mám pozvat tě
do duše
prostým
DÁLE ?
jsem jednou
z oveček tvého stáda
když tě mám jinak
po svém ráda?
bez znalosti
ikon
bez programu
a nejspíš žijící
v hříchu
klamu
a přesto pevná
ve své víře
že ty jsi láska
bez zdí
mříže
zahrado pokory
jsi i pro vyhnance?
když život je podělí
hořkostí
ze svého rance
když srdce rozbolí
a víry zbývá málo
jsme i potom
v tvém soukolí
a bude nám dáno?
tou řečí
co jenom mezi sebou máme
tvé ano bude oporou
až věci dokonáme?
budeš nám útesem
až v moři zapomnění
své běsy pohřbíme
a život
bude sněním?
Jsem tedy hříšná
kacíř
poběhlice
se symbolem
smutku
v nitru?
Jsem více?
nebo tvá láska
všeobjímající
je schovaná
i pro mě
neprosící?
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Když užs ho jednou (a určitě i nejednou) nechala v sobě zcela rozplynout, pak prosté DÁLE jistě stačí,
však nesmíš jej vyslovit tónem, co na svět se mračí.
27.05.2011 00:51:00 | Špáďa
Překrásná báseň..odpověď víš ani se neptáš konstatuješ..protože ten pocit máš v sobě...jinak obdivuji, že jdeš s tímhle tématem ..tak říkajíc na trh...protože, ano, je to intimní pro mě neitimnější na světě...nedá se totiž sdílet...víru nelze vysvětlit ani přenést a každý jí cítí po svém...důležité je jí nikomu nevnucovat... a neříket jen tak jak to cítím já to správně..nebo ještě hůř..říkat: to jak to cítíš Ty není správné nebo je že to tak..jak TY věříš nedostatečné..vím o čem mluvím.....neříkala jsem nikdy nic jen jsem to slýchala...je to jak být v kleci a nevědět jak ven..právě proto že se to nedá vysvětlit...tak jsem se rozhovořila a už mlčím :)
26.05.2011 17:24:00 | Noc17