Cesta za štěstím

Byl dubnový večer jednou takhle v pátek,
normální den, nebyl žádný svátek.
Přesto však byl ten večer něčím výjimečný,
jeden můj sen byl najednou skutečný.
Zprvu se to zdálo být celkem nevinné,
jen pohledy do očí už však nebyly to jediné.
Pak přišla ta chvíle kdy za ruku jsem tě chytil,
do ráje jsem se již zběsile řítil.
Potom přišla i první pusa a první větší polibek,
slastí mně sevřel se z toho i žaludek.
Jak plynul čas a ubíhaly dny,
začal sem mít o tobě sny.
Začal jsem tě mít plnou hlavu,
dostal jsem se do tohohle krásnýho stavu.
Stačila další chvíle velmi krátká,
aby moje srdíčko ti otevřelo vrátka.
Teď tě tam nosím a ven už tě nepustím,
život s tebou je cesta za štěstím.