Pekelní poslové

Jsme zapomenutí v chodbách času,
my,ďáblovy poslíčci,
podobáme se hladovějícímu psu,
jsme satanovy broučci.
Chodíme po světě živích,
závoj z černých pavučin halí naše tváře,
chodíme po světě mrtvých,
z očí nám plane chladná záře.

Máte zemi plnou poslů,
jak od Boha tak od Satana,
jsme ovečky našeho pána,
máte zemi plnou psů,
kosa vrací nás zpátky do podsvětí.
Bývali jsme jako vy,
chátra co prosí o odpuštění,
máme vrásky z duše černý,
podám ruku ďáblovi až mi pomoc přislíbí.

Naše duše už není zamčená ve vězení,
už nevnímám ty stíny z minulosti,
roky táhnou a mi nejsme stejní,
už nemám pocit prázdnoty a kruté bolesti.
V prach se proměníš v pár větách,
půjdeš spát ke kytkám,
už nemusíš mít ze smrti strach,
dostal jsi se hříšníku k nám.

Prožiješ s námi tanec smrtelný,
neuvidíš zde slunce,mšsíc či hvězdy,
neucítíš žádné pohlazení,
jež do života by tě zpět probudilo,
tvé slzy v prach se promění,
ví,že lítost v nás to nerozproudilo.
Stokrát můžeš litovat,
tisíckrát můžeš žádat o odpuštění,
můžeš jak fretka pracovat,
avšak vstupenka odtud se ti nedostaví.

Nejsme krutí ani hodní,
jsme odrazem na vodní hladině,
vámi podobní,
jež na krev zubí se hladově.

Vaše krutost tady nemá žádnou váhu,
čas tady nemá své místo,
ani pokoj v němž bys našel lásku,
nenajdeš tu andělské město.
Nikdy ti tu nenarostou křídla,
nerostou tu žádné sady,
mrtvý nikdy neodejde z pekla,
nechej si člověče své rady.

"Šetři slova lidský zmetku,
životní pouto se přetrhlo,
umlčte tu trosku,
poslední modlitba a pokřižování
tady ještě nikomu nepomohlo."
Budeš tu hnít navěky,
a On pošle nás zase k vám
sesbírat další kousky!

Peklo a ráj,
není těžké rozdíl najít,
každý ví,
že tady není zelený háj,
a tam,
smrt znovu nemůžou zažít.