Začátky

Je těžké znovu začínat,
když už ti dvacet dávno není,
mozek se nechce „zahřívat“,
chuť zkrátka chybí do učení.
Nad stolem začneš usínat,
říkáš si – vždyť mám padesátku!
Chce se ti stromy objímat,
když už jsi posté na začátku!

Je lehké v duchu proklínat
všechno, co osud náhle změní,
vždyť musíš nervy napínat
a leccos dělat z donucení.
Nezbývá než se nevzpírat,
brát věci jak jdou popořádku,
obavy jmény nazývat,
když už jsi posté na začátku.

Je směšné jenom vzpomínat -
paměti nikdo neocení,
teď musíš zuby zatínat,
říkat si – mozek nezakrní.
Je lepší spíš se zajímat,
co se ti vrátí na oplátku
a kam se můžeš ubírat,
když už jsi posté na začátku.

Pak se zas budeš usmívat,
vždyť už jsi přešel křižovatku,
začneš si znovu užívat,
i když jsi posté na začátku.