Mám takový pocit...

Mám takový pocit,
že ocitám se na hraně
a kdybych omylem šlápla vedle,
spadla bych
a už se nikdy nevrátila.

Jako bych se sama sobě,
sama v Tobě,
ztratila…

Mám takový pocit,
že už jsem za vodou,
možná ve vodě, spíš pod vodou.

Topím se a život mi unáší proud,
A tak se ptám:
„Jak dýchat, když nejde se nadechnout?“

Zavřu oči a ještě pořád vidím hvězdičky,
čas se zpomalil,
můj tep se zpomalil…