Pro někoho

Voda mi ústa rospraskaná
zalévá jak z nebe mana

oráči kde jsi s pluhem lásky
koník už ržá

lidé a masky
jen nevím která je ta pravá
zlá a nebo ta hravá

penízky slzí hazí odlesky do duhova

zas vstanu jak Fénix znova a znova

jen co uhořím všem maskám

stále ještě hříchy laskám

ach kdy naposled?

vstanu a dám se vlet

svobodná bytost rozprostřená v nekonečnu

ani muž ani žana

přitom do naha vysvlečéná

znáš mě

a přeci si vzpomenout nemůžeš...