Války v každém z nás

..bitevní pole…myšlenkových apokalyps.
Pitevní sál iluzí, stál naproti úschovně snů.
Ztrát a nálezů lásek s prošlým datumem spotřeby.
Labyrint srdce. Duše hladovějící po štěstí.
Oči umírající nedostatkem krásna.
Orgány mokvající ve vlastním stereotypu.
Rebelie zbytečných protestů se ironicky převalovala v ústech, co tak dlouho neříkala co si opravdu myslí.
Sluch byl sluhou reality. Dávno v nich nezaslechl zpěv víl nedočkavých zítřka.
Pohyby přirozené, stejně jako myšlenky odvál vítr anarchie, někam k mladším generacím.
Ležel tu, jako mrtvola. Na pitevním stole svých znásilněných iluzí a snů. Snů jež už také podlehly společenským normám