úúááá...

bouře z útesu mocných zní,
kde horlivost mužu lpí
na ženský chtič a pouhy cit,

odvahu řika otec synu z nebes svěžích,
před udolím kde prach našich předku leží,
odkud bubny kultu smrti zní,
tam syn musí jít,

otče kež bych byl pistolník,
žadnou zbraň kterou bych mohl nastavit
jen odvahu, strach ale velký mír,

duby na druhém konci udolí stojí,
doufám v krasný les,
kde kanci a jeleni pobihají,
a vodopád z ledovce jenž mne osvěží,
kde se spasou a hrdostí jen odvažní obstojí.