Pouto krve...

Ty rudé peřeje,
asi nepřekonám...
Až padnu, lásko,
opět ke dnu....

Budeš tentokrát vědět,
kdo mě tak dlouho topil....
Pouto,
co nelze přetrhat.....

Však zničím,
díky své smrti...
A krev,
kterou máme společnou, tati...

Už se mi nebude bouřit,
jsi rád?
Nutíš mě,
brečet po nocích...

Modlit se,
za každý svůj nádech...
Prosit,
o pomoc....

Vydíráš slovy,
a to se přeci už nedělá.....
Jsme dospělý,
a já mám platit za tvoje chyby...

Jak dospělé,
jak spravedlivé....
Beznaděj, mluví mi do duše,
a šeptá nabij tu zbraň...

Nabij,
nabij....
Vystřel,
opatrně....

Nebo tě zničí,
to pouto krve....