Utrpení života

Sedí a pláče,
neví co dál,
na okně špaček skáče,
ona však pláče dál.

Včera ještě docela šťastná byla,
teď však jí už radost opustila,
Přemýšlí přoč zrovna jí se to muselo stát,
vždyť...on byl přeci kamarád!

Teď tady sedí a neví kudy kam,
Přemýšlí,vždyť on se taky musí cítit sám!
Vyhodil ji z domu a že je děvka na ni křičel,
Ale proboha jak jen na tohle přišel?

Nestojí už jí za to žít,
nechce už vůbec nic cítit.
spolyká všechny prášky které najde,
snad ji smůla v posmrtném životě ujde...