Stojící na okraji věčnosti

Stojící na okraji věčnosti,
Na začátku čehokoli,
Křičící lásku světu.
Tehdy jsme byli jako jeskynní lidé,
Měli jsme zářit na měsíc a hvězdy,
Pak jsme jim odpustili.

Sejdeme se tam, kde jsou světla,
Jsme obránci víry,
Odtud, kde hrom udeří, budou utíkat tak rychle
budeme je hnát krajinou pryč.

Víš, že nikdo nezemře, v těchto milujících lžích
Prostřednictvím našich v lásce ponořených očí,
Tě budu sledovat, jak dnes v noci spíš.

I když to nikdo nepochopil, zadrželi jsme ten proud,
Učíce se jak tančit v dešti.
Zadrželi jsme ten proud,
Ačkoli nám řekli, že bychom neměli znovu tančit.

Krvácející, ale nikdo z nás neodchází,
Teď jdeme k tmavým hvězdám.
Omezená mysl a dychtivé ruce,
Co se snaží udeřit, ale teď to skončí.

Teď je pokrok tam, kde kdysi nebyl,
Tam, kde kdysi byl,
Ach, než se všechno vrátilo.

I když to nikdo nepochopil, zadrželi jsme ten proud,
Učíce se jako tančit v dešti.
Bylo jich víc než nás,
Ale teď už nebudou víc tančit.

I když to nikdo nepochopil, bylo jejich víc než nás,
co se učili jako tančit v dešti.
Zadrželi jsme ten proud,
Ačkoli nám řekli, že bychom neměli znovu tančit.

Sejdeme se tam, kde jsou světla,
Jsme obránci víry,
Odtud, kde hrom udeří, budou utíkat tak rychle
jak je my budeme hnát krajinou pryč

I když to nikdo nepochopil, bylo jich víc než nás
co se učili jako tančit v dešti
Bylo jich víc než nás, ale teď už nebudou víc tančit.

Teď už víc nebudeme tancovat...