život a smrt, krása a hnus

kytky už kvetou smrt
hlásaj vědomí a ten
kdo to nepřežil
sedí na stoličce
bez provazu a
tupě se směje

je zase den,
slunko svítí
všichni se radujou a
mě je k blití
mohlo to bejt
mnohem horší
jitro mě svým světlem straší
já měním svoje poznání,
spal bych, až bych zemřel
noci se asi zase dočkám
ožiju A ožeru
svoje pravý
já už příliš dlouho nesnídal,
je to vzrušující a nikdo netuší
kde se vzal tu se vzal,
v srdci kvete pořád dál,
kde se vzal tenhle žal,
z radosti i ze smutku,
prorok káže smrt ,
tak jako mrd káže život.................

není jednoduché
neztratit se v kráse a hnusu
v pravdě a ve lži
jednoduchost složitě pomíjí
vítr vane dál
plný rty a láska
žije dál,
není jednoduché
neztratit se

nějak vyčuhuju , krásnej jsem dost
tak na mě kurva!
nesypejte ten hnus

jsme toho plný a
skoro stejný

svět je krásnej a hnusnej
tak jako my
já nechci víc...